... (nejen) pro maminky s ekologickým myšlením

Jak to bylo u nás...

 

 

K úvahám, jaké budeme používat plenky, jsem se dostala jaksi přirozeně během svého prvního těhotenství – s dcerou Dominikou. Abych byla upřímná, do používání klasických čtvercovek se mi nějak nechtělo... V práci jsem neustále poslouchala vyprávění starších kolegyň, kterak se s plínami svých dětí nadřely, a jak my se teď máme, když jsou ty jednorázovky... I já v té době používala některé z argumentů „proti“ používání látkových plen, které tak často a stále slýchám... I přesto jsem si ale to rozhodnutí používat jednorázovky neustále musela sama před sebou obhajovat a zdůvodňovat – cítila jsem, že to asi není úplně v pořádku, že ten odpad se někde musí hromadit a že to asi nebude úplně nejzdravější řešení...

 O tom, že existují nějaké moderní látkové pleny – kalhotkové – jsem se poprvé dověděla od „spoluležící“ maminky v porodnici, která je už měla doma pro svou ratolest nachystány. Ta informace mě docela zaujala, ale pak už jsem měla přeci jen dost naplněný program...

Narodila se dcera a my podle původního rozhodnutí najeli na používání jednorázových plen. Kůže naší dcery s nimi neměla v podstatě žádný problém, větší problém s nimi mělo její oblečení! Kdykoli se „do toho“ dcera trošku „opřela“, převlékali jsme jí celou. A pak jsem se snažila urputně bojovat s fleky, které ta řídká kojenecká stolička umí vyčarovat

Do toho jsem si začala ještě realističtěji představovat to množství odpadu, které každá domácnost s miminkem produkuje – každý den plný koš použitých plenek, každý týden plná popelnice... Začal nám docela vadit ten charakteristický zápach jednorázových plín... A já začala přemýšlet, jestli to opravdu nejde jinak.

A v té chvíli jsem se shodou náhod opět zkontaktovala s onou látkující maminkou z porodnice, začaly jsme se vídat a pak mi přinesla plenky ukázat... Večer jsem sedla k internetu a do týdne jsme měli plenky doma

Byly to PoPoLiNky, flanelky a biofroťáky, a my začali látkovat. A naše nadšení bylo větší a větší! Celkem rychle jsme si zvykli na trošku větší zadeček dcery, vyměnili bodýčka za větší velikost, získávali zručnost v přebalování a velmi rychle se s plenkami sžili A hrdě jsme čelili nechápavým dotazům našeho okolí...

Rozhodnutí používat látkové pleny bylo jedním z těch nejlepších v mém životě. Nasměrovalo totiž  naši domácnost na tu - podle mě - správnou cestu Postupně jsem si totiž říkala: „Když už používáme látkové plenky, proč je nezkusit prát opravdu ekologicky?! A co třeba mýdlové ořechy?! A co mytí nádobí...?!“ Zkrátka – plenky pro nás byly tou první vlaštovkou, za kterou ale přiletělo celé hejno

Řekla bych, že jsme vcelku normální rodinka, žádní šílení ortodoxní ekologové, jen se prostě snažíme nahrazovat vše, co jde, odpovídající přírodu šetřící alternativou. Proč ne, když to jde a krásně to funguje? A šetří to nejen přírodu, ale i naše zdraví! Kéž bychom přestali být ke svému okolí lhostejní a začali více přemýšlet!

Chvála Bohu za každého, kdo to alespoň zkusí!!!